Muzeum

Srdečně Vás vítáme v Muzeu dávného kupectví, jediném svého druhu v Polsku. Uvidíte zde unikátní exponáty spojené s obchodem a kupeckými zvyklostmi v dávných dobách. Zveme Vás, abyste se na chvíli přenesli do časů trhů a jarmarků, které se konaly přímo zde, na tomto náměstí. Zajímavostí vestibulu muzea je kamenná hlava zazděná v jeho severní stěně. Podle pověsti by to měla být hlava svídnického radního Piotra Zehli, který se dopustil krádeže peněz z městské pokladny. Vestibul muzea představuje součást dávné svídnické radnice. Vidíte zde nevelkou expozici věnovanou svídnickým židům v období středověku. Jejími hlavními exponáty jsou macevy ze 14. stol. pocházející z židovského hřbitova zvaného kirkutem.
V další místnosti jsme pro Vás připravili aranžovanou expozici představující lékárnu z přelomu 19. a 20. stol. Vitríny plné lahviček na léky jistě skrývají nejedno tajemství. U širokého pultu pracoval lékárník, precizně odměřoval, vážil a míchal ingredience léků. Lékárnická tradice ve Svídnici sahá patrně až do roku 1264, ale první písemná zmínka o lékárně pochází z roku 1330.
Nacházíte se v aranžované expozici představující obchod s koloniálním zbožím z počátku 20. století. Vývěsní štíty s reklamami firem, které existují dodnes, mj. Persil, Maggi nebo Dr. Oetker, vypadají vskutku zajímavě. V obchodě můžeme potěšit oko také pohledem na popelníky, tištěné reklamní materiály, kameninové dózy a plechové krabičky na tabák, čaj, kávu, cigarety a cukrovinky firmy Wedel  z Varšavy nebo Piasecki z Krakova. Vedle vzniklo aranžmá krčmy ze stejného období. Jsou zde vystaveny lahve vyhotovené z různých druhů skla, kameniny a porcelánu.  Nyjdete mezi nimi mj. i bohatě zdobené exempláře lahví ceněných firem meziválečného období jako Baczewski a Mikolasch  ze Lvova, Kasprowicz  z Hnězdna a Hartwig Kantorowicz z Poznaně. Pozornost si jistě zaslouží i předválečný radiopřijímač „Nora”, jehož výroba byla ve Svídnici zahájena krátce před začátkem 2. světové války.
V Metrologické místnosti si můžete prohlédnout aranžmá představující Městskou váhu, jaká stála poblíž jarmarku, který se konal ve Svídnici již od středověku. Ve Svídnici se městská kniha zmiňuje o existenci váhy již v roce 1330. Nacházela se u výjezdu ze soukenické tržnice, patrně na západní straně náměstí, pravděpodobně v místě, kde nyní stojíte. Městskou váhu řídil vážný, který měl k dispozici písaře a nosiče, kteří pokládali zboží na váhu a později jej odnášeli na určené místo. Ve vítríně vedle Městské váhy si můžete prohlédnout délkové míry, především unikátní sbírku loktů vyrobených v 18. a 19. stol. Věnujte také pozornost mírám ševcovským, kloboučnickým, skládaným loktům, mírám geodetickým, logarytmickým pravítkům a průměrkám.   
V aranžované expozici pod názvem Úřad měr si můžete prohlédnout nástroje ke značkování, kalibraci a legalizaci užitkových měr a váhy pracující na různých principech. Jedním z nejcennějších exponátů, které jsou zde k vidění, představuje jediný veřejně přístupný exemplář váhy Rademacherova systému. Ve vitrínách naproti Úřadu měr máte příležitost shlédnout vyjímečnou sbírku závaží historických i současných z celého světa.  
Vzácná ozdoba této kolekce se skrývá u východu z místnosti v dřevěné vitríně. Jedná se o váhu ke kalibraci užitkových závaží londýnské firmy Oertling. Ve skříňkách stojících poblíž uvidíte pružinové váhy používané v zemědělství, na poště i v kuchyni.
Zde se nachází něco, co jistě potěší oko automobilových nadšenců a sice aranžovaná expozice představující Čerpací stanici z meziválečného období. Zde vidíte dva výdejní stojany. Na levé straně starší od firmy DAPG – Německo-americké ropné společnosti, která později změnila název na Standard Oil a nakonec na ESSO. S pomocí tohoto stojanu se palivo čerpalo ze sudu. Napravo se nachází stojan firmy  Schwelmer Tank-Anlage. Ten umožňoval pumpování paliva z podzemní nádrže a zároveň na počítadle ukazoval počet litrů natankovaných pohonných hmot.
Krom aranžované expozice si v této místnosti můžete prohlédnout také akcie a obligace z poslední čtvrtiny 19. stol. jakož i z 20. a 30. let století dvacátého. V této místnosti uvidíte propriety kupců, čili předměty představující vybavení obchodů. Jsou mezi nimi počítací stroje – sčítačky, arithmometry, vytištěné paragony s logem, např. od firmy Philips, tabulky k provádění výpočtů a kazety na peníze. Za pozostnost stojí jistě také sbírka mincovních vah. Nachází se tady rovněž bohatá kolekce olověných kupeckých plomb ze 17. a 18. století nalezených v Gdaňsku. Pozornost si jistě zaslouží také náhradní platidla, tzv. Notgeldy. Zde se nachází výstava obchodních pokladen firem National a Anker z 1. poloviny 20. století. Vedle lze shlédnout sbírku mechanických počítacích strojů značek Addiator-Duplex, Produx a Omega sloužících k provádění základních početních úkonů.
Během následujících budete mít příležitost se projít „starou tržní uličku”. Tyto dojmy Vám zprostředkují krámy bohatých kramářů nacházející se v této místnosti. Odchodovalo se zde hlavně různými druhy látek: atlasem, taftem a damaškem, krom toho stuhami a zlatnickými výrobky.
V prostorách, jež ve středověku zaujímal severní pás komor krámů bohatých kupců, se nachází expozice věnovaná svídnické pivovarnické tradici. Zdejší pivovarnictví bylo jedním jedním z hlavních činitelů, které udělaly ze Svídnice význačné obchodní centrum.   
Po prohlídce první místnosti věnované pivovarnictví jste sešli po několika schodech a nyní se nacházíte v místnosti o něco menší, v níž se seznámíte s rekonstrukcemi historických sladovnických a pivovarnických nástrojů. V hloubi místnosti na Vás pak čeká aranžovaná expozice představující jizbu krčmy z 18. stol.
Nacházíte se v hale v prvním patře bývalé radnice. V nejreprezentativnější místnosti středověké radnice – Sálu radních, se nachází expozice věnovaná historii Svídnice. Sál radních z období pozdní gotiky s křížově-žebrovou klenbou zdobí polychromie (tedy nástěnné malby) pocházející zhruba z roku 1537. Všechny představují výjevy z bible –  nad vchodem „Kristus a cizoložnice”, napravo od ní „Poslední soud”, na protější stěně pak „Ukřižování Ježíše Krista”. Místnosti vévodí maketa Svídnice. Ukazuje, jak město vypadalo v 17, století. Movité památky shromážděné v Sále radních ukazují průřez dějinami města a jeho okolí. S životem svídnických řemeslnických cechů se pak pojí expozice v poslední vitríně obsahující mj. pečetidla, charakteristické nástroje jednotlivých řemesel, sváteční cínové nádobí a listiny se stanovami cechů.    
V přilehlém přístěnku bylo zřízeno nevelké mauzoleum svídnických Piastů, jehož hlavní ozdobu představují kopie sochaných náhrobních desek z tumb zakladatele svídnického knížectví Bolka I. a jeho vnuka, Bolka II.  V této místnosti se nachází galerie obrazů polských malířů. V tomto kroužku byla celá řada vynikajících umělců. Jmenujme např. Tadeusze Gadomského, který přijel do Svídnice roku 1945. Gadomský pocházel ze známé krakovské umělecké rodiny, studoval v ateliéru Jana Matejky. Měli bychom se zmínit také o Romanu Łysakowském nebo Antonim de Bradé. O něco mladší pokolení polských tvůrců reprezentují práce Mariana Ruszkiewicze, Andrzeje Andrzejewského a Marka Kosiby. Nejmladší představitelkou svídnických malířů, jejíž dílo můžete v obrazárně obdivovat, je rodilá svídničanka Kamila Karst. Z galerie vedou dveře do další místnosti, která byla zařízena jako salónek z přelomu 18. a 19. století. Salónku dominují krásná klasicistní kamna zhotovená začátkem 18. století v Míšni. Historický nábytek pochází z období baroka a rokoka.